Led a mráz v tréninku otuží nás!

Trochu zkřehlý jsem se vydal na svůj novoroční kondiční běžecký test. Měl jsem štěstí, že jsem se při vycházení ze dveří právě nad něčím pousmál. Zřejmě to byla nějaká motivační povzbuzující myšlenka, která mě měla přinutit sportovat v těchto mrazivých dnech. Mráz mi také hned ve dveřích zafixoval úsměv. Není nad to tvářit se mezi lidmi pozitivně, a šířit tím dobrou náladu.

Mé palce na nohou ten chlad, procházející síťovaným povrchem obuvi, zas tak pozitivně nevnímaly. A tenké ponožky zřejmě čekaly, že i ve sportu (tak jako u běžné obuvi) rozlišuju na letní a zimní. Co se týká sportovní obuvi, tam jsem se k tomuto rozdělení nikdy nedopracoval. Ať je léto nebo zima, prostě sportuju. Stále se máme v čem zdokonalovat.

Na začátek trénuji malé krůčky na zmrzlém povrchu. Dokloužu k autu, kterým se chci přesunout po pracovním dnu na místo mého tréninku mimo centrum města. Opouštím firemní bránu a v mysli si přemítám neomezené možnosti, jak začít trénink v letošním roce. Vtom zazvoní mobil: „Miláčku, Sofie má angínu, můžeš se doma stavit pro recept a vyzvednout léky?“.

Toto je jedna z neomezených možností, jak se vyhnout tréninku v mrazivých dnech. Dávám přednost dceři a trénink odkládám na večerní čas. Po příchodu domů jsem „uvězněn“ v dětském objetí a nejsem samozřejmě schopen odchodu. To je důvod, proč trénuji hned po práci a teprve pak se vracím domů.

Nevadí. Druhý den šlo už vše podle plánu a navíc nastala jednodenní obleva. Byl to ideální den pro trénink po kratší pauze. Necelých pět kilometrů běhu na rozhýbání, následně kliky a zdvihy v tělocvičně. Nakonec krátké protažení. Ideální začátek a skvělý pocit uspokojení.

Do letošního roku jsem vstoupil s lepší kondicí než loni a rád bych v tom zlepšování pokračoval. Prostě jako každý rok, mám velká očekávání a jasné plány:

1)      věnovat se strečinku a zlepšit svůj rozsah pohybu,

2)      zpevnit tělo a získat sílu,

3)      zrychlit běžecké tempo a zlepšit vytrvalost.

Dokonce to tak i pár týdnů či měsíců dodržuju. Jenže zničehonic, jako bych se řídil pořekadlem „v nejlepším přestat“ a trénink jde z mnoha důvodů do útlumu. Moji největší výzvou tak není trénink samotný, ale vytrvat v tom, co jsem začal. Vytrvejte se mnou a dejte se do toho!